Svedená světlem a vdaná za temnotu - temnota z více úhlů pohledu
20. 10. 2010
Ležíš tu v posledním stínu co zbyl
Poslední kapka krve ti uhasila světlo naděje
První láska je vždycky nejkrásnější
Teď se cítíš, jako bys v ráji spáchala prvotní hřích
Pláčeš očima boha, který tě obdaroval
Šílený smích ďábla proráží tvůj štít
Marně se snažíš utéct, otevíráš ústa v neslyšném křiku
Jsi slepá, zavíráš jen prázdná víčka bez očí
Říkáš radost a myslíš lásku zrozenou z duše.
Cítíš smutek a klopíš oči k zemi když pláčeš.
Myslíš si snad že svět je morová rána?
Potom každý hledá celý život svůj lék.
Někdo tě uvrhl do místnosti bez oken.
Něco ti šeptá že okna tu kdysi byly.
Narážíš do stěn tvořených tvým smutkem.
Ruce rozdíráš si do krve o prázdné myšlenky.
Jak prázdní jsme když se opouštíme.
Plní k prasknutí se milujeme v závějích vášně.
Svedená světlem a vdaná za temnotu.
Protančíš pod zemí bez křídel celou věčnost.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář