Jdi na obsah Jdi na menu

Dojmy z Colours Of Ostrava 2012

28. 8. 2012

Na začátek musím napsat krátké shrnutí tohoto ročníku. Areály se vystřídaly, a ten nový - těžce industriální, je velice zajímavý. Každopádně nemohu se zbavit pocitu, že k uvolněným Colours, festivalu na trávě, nějak nesedl. Je mi jasné, že mouchy typu hrubá škvára a špatné rozestavění WC se časem vyřeší. Jednoznačně nám chyběl prostor na to, sednout si v pohodě na trávu a dívat se na svého oblíbeného interpreta ve stínu stromů. Takhle to už asi nikdy nebude.

images.jpgFestival získal onen těžce industriální nádech, který je sice fascinující ale k často jemné, a world music prokvetlé hudbě, mi až tak nesedl. Ale to je věc názoru a asi i zvyku. Na druhou stranu jsem se často přistihl, jak blaženě civím vzhůru na věže nebo jak studuji přívodní roury. Jsou to totiž díla neskutečná. Dalším faktorem pak je orientace v areálu, který mi přišel jako nedostatečně značený. Bez mapky areálu často nebylo možné zpočátku trefit od scény ke scéně. Celkový dojem z festivalu je však pozitivní a já bych tu rád sepsal to nejlepší a vůbec všechno, co jsme tento rok stihli vidět. Tak příjemné počtení, a možná i inspiraci pro to, co si domů jako nahrávku případně opatřit.

 

KRONOS QUARTET / POHJONEN / KOSMINEN

kronos-205.jpgTito pánové nám představili svůj fenomenální projekt Uniko. Jednak se vycházelo z Pohjonenova smyslu pro akordeonový chaos, jednak to byl koncert vážné hudby pro otevřené hlavy. Dojmy z vystoupení mám především takové, jaké jsem měl i u jiných seskupení : tato hudba patřila dle mého názoru jinam než na venkovní stage. Tiché věci zanikaly v šumu festivalu, divoké věci neměly dostatečný drive a zvuk (který byl opravdu dobrý jen přímo před stage). Hudba každopádně zajímavá, především ona cca 10-ti minutová kakofonie chaosu (disharmonické hraní všech smyčců, akordeonu a elektroniky) - tu mnozí posluchači naprosto nezvládali. Nu což, Colours patří i náročné hudbě, kterou nemusí pojmout každý. I o tom Barvy jsou.

 

MOGWAI

490798m-colours-of-ostrava-2012-mogwai.jpgPost-rockoví divoši z Irska to rozjeli příjemně. Koncert byl ale přehulený, a to maximálně. Četl jsem po internetu stížnosti na málo výkonnou aparaturu - kdo si vyslechl tento set, tak ví své. Bylo to o zvukaři a o individuálním přístupu ke každé skupině, která měla jiný stupeň zvuku (včetně kvality). Tak už to ale bývá. Set byl příjemný, pánům samosebou vůbec nechyběl zpěv (ačkoli zpívalo se chvíli také) - jak už to tak u post-rocku bývá - a utáhli vše s naprostým přehledem. Rozhodně z těch lepších zážitků, ačkoli neoslnil takovou silou jako minulý rok strhující japonci Mono.

 

HJALTALÍN

show.php-fid-151000-sh-sb.jpgTak tohle byla naprostá pecka. S přehledem nejsilnější zážitek prvního dne. Přibližně do jedné do rána mne zbavili slov celkem mladí Islanďané, kteří s naprostým přehledem zahráli neuvěřitelně rozmanitý koncert. Tuto tlupu jsem měl naposlouchanou už předem, především jejich poslední počin Terminal (2010). Maximálně mne dostával jejich smysl pro překvapení - člověk nikdy nevěděl, co v jejich skladbě přijde jako další. Neustálé změny tempa, rytmu - ten byl sám o sobě famózní věcí. Velké dramatické pauzy, divoké orchestrální hrátky a strašně hravá hudba. Moji favoriti na Colours nezklamali ani v nejmenším a jestli budu na něco ještě dlouho vzpomínat, pak oni tam budou rozhodně. Hudba, ve které Island má takovou stopu, že to rozeznáte na sto honů. A nečekejte Sigur Ros, tohle je úplně někde jinde.

  

KATZENJAMMER

show.php-fid-151326-sh-sb.jpgTak tyhle holky byly opravdu dost divoký. Říkejte tomu country nebo folk, cirkus nebo rock. Bylo to do všeho trochu a takhle odvázaný vystoupení asi nepředvedl už nikdo(snad krom potrhlých frantíků Gangpol and Mit). Každá z děvčat je trochu sólistka (nebyl problém pro jednu členku hrát na bicí, na harmoniku i na kytaru), každá se dostala ke slovu a každá předvedla co umí. A že umí ! Čtveřice Norek, které hrají tak divokou a výbušnou směs, že by to rozdivočelo i Mexičana. Všem doporučuji sehnat si jejich příjemnou desku A kiss before you go z roku 2011. Hodně lidí je vůbec neznalo (my ano), hodně lidí (z doslechu) potom litovalo, že je nevidělo, protože zpráva o výborném vystoupení se nesla areálem docela rychle. Psina veliká, tohle kočkování se vším.

 

DAN BÁRTA A ILLUSTRATOSPHERE

5264825-colours-of-ostrava-2012-dan-barta.jpgAčkoli se těmto projektům věnuji opravdu hodně - tedy všem podobám jazzu, natož jeho českým podobám - tak jsem toto seskupení viděl poprvé (protože jsem nespěchal a říkal si, že jednou k tomu stejně dojde, a došlo). Příjemné, Bárta je prostě výborný zpěvák a leader skupiny, naprosto jistý si svým projevem a hudbou. Tady není co vytýkat - co jsem počítal že shlédnu, a dostanu, se stalo.

 

 

BOBBY MCFERRIN

show.php-fid-151394-sh-sb.jpgHlasový mág a geniální improvizátor - tento pán, který nepotřebuje k projevu nic víc než židli (často ani tu), na kterou si sedne. Celá jeho kapela se skládala z dalších dvou hlasů (mužský a ženský) a hlasu třetího - převážně v pozici beatboxera (samosebou na světové úrovni). Jejich vystoupení byla o improvizaci, o spojení mnoha výborných hlasů v celek. Kdo tohoto pána znáte, víte, s čím by jste se měli setkat i naživo. Kupodivu daleko výraznější a zábavnější je ale McFerrin naživo sám - utáhne tu celou show jen svým unikátním hlasem a nepotřebuje se proplétat s hlasy dalšími. Koncert dobrý, zážitek příjemný. Závěrečné vystoupení s hostujícím Bártou bylo velmi příjemné. Bárta opět předvedl, že stačí. :-)

 

ANTONY AND THE JOHNSONS

show.php-fid-151414-sh-sb.jpgJak jsem četl, tak pro mnohé jeden z vrcholů festivalu, pro mne naopak velmi podivné vystoupení. Celá tato symfonie totálně zanikala v prostoru. Janáčkova filharmonie hrála nejspíše překrásně, Anthony měl andělský hlas. Bohužel se tu stalo to samé, co jsem kritizoval na Kronos Quartetu - tato hudba by se více hodila pod střechu do uzavřené scény. Vyznění rušil hluk z festivalu, a to pořádně. Pravdou je, že tento projekt neznám (ani jsem neměl čas sehnat předtím), jinak bych to asi zase vnímal, když bych písně znal. V tomto případě jsem trochu trpěl tím, že toto pojetí vážné hudby narušoval kupříkladu přehlušený stan České Spořitelny a další rádoby dance stage (které si myslím, že s taneční hudbou tohoto typu nemají na Colours co dělat - případně být tišší).

 

BANCO DE GAIA

7567967482_d9d8376f11_z.jpgNa tohle jsem se celkem dost těšil - ačkoli mou jedinou poslouchanou srdcovkou asi navždy zůstane Last train to Lhasa. Toby Marks to rozjížděl opravdu vydatně a jeho pultík s laptopy a udělátky (miluju ten výraz) vypadal jako z Hvězdných válek. Nad ním a za ním byla svižná videoprojekce a před ním trubky z areálu. Hudba byla řádně přitvrzená, než na deskách (jak už to tak bývá), hodně taneční, hodně namixovaných bicích. Hodně ethno a hodně barev. Tohle mě bavilo dost.

 

PORTICO QUARTET

05_portico_quartet_colours_of_ostrava_14_07_2012.jpgTak na tuto partičku jsem se těšil podobně jako třeba na Hjaltalín z Islandu. A nezklamali. Hráli především z poslední desky (pojmenované stejně jako skupina), která zabrousila dost divoce do elektroniky a dunivých podkresů. Hudba získala na temnosti, nepředvídatelnosti a je zajímavě nu-jazzová. V Gongu to byl opravdu zážitek, hodně perkusí, výživná jazzující basa a hodně experimentální (a zefektované, sesmyčkované) ságo. Poslechněte si úžasnou Ruins z posledního alba, a budete mít jasno, v jakých sférách se to celé pohybovalo. Výborný koncert. Myslím, že kluci mají se svými pěti alby slušný záběr a velkou budoucnost.

 

BRATŘI ORFFOVÉ

85365.jpgDalší srdcovka, kupodivu z české scény (na kterou na Barvách jinak skoro nechodíme protože českou scénu lze vidět i jinak, mnohé zahraniční hosty mimo Barev moc šanci vidět nemáme). Kluci byli prostě fantastičtí. Ten klid, s jakým zahráli celý koncert a ta pohoda, jaká z nich zářila. Především Ivánek Gajdoš se svou krásnou, velkou kytarou působil, jako by byl doma v obýváku - myšleno pozitivně. Něco zahrál, zazpíval, pak klidně odložil kytaru a šel se posadit. Případně se klidně procházel - a hudba plynula, celý vesmír Bingriwingri působil. Došlo i na nové věci, které znějí výborně. Inu, už aby ta nová deska byla tady !

 

FLOEX

images.jpgNenápadný pán, který tady v ČR skládá muziku světového formátu. Tomáš Dvořák prostě umí a bylo to opravdu hodně znát. Jeho mašinky nám prohnaly hlavou zvukovou smršť, plnou výborné atmosféry a pro mne až nečekaně divokých beatů. Zorya je výborné album, daleko dál než Pocustone a Tomáš se posunul k jiným zvukům a jiné formě výraziva. Živý vokál a podporující skupina tomu navíc dodaly opravdu šmrnc.

 

GANGPOL AND MIT

gangpol-mit-na-colours-of-ostrava-2012.jpgNaživo pro mne jedna z nejvíce strhujících věcí, z desky naprosto netuším, zda se to vůbec dá nějak pojmout a poslouchat. Ano, je to opravdu hyperaktivní dou francouzů. Tito pánové mají maximálně pošahanou hudbu (trsyko disko, analogové zvuky, samplované bicí...) a úžasnou show, která to celé pojí neskutečně dohromady. Prostě tři videoprojekce (vpravo, vlevo a nahoře), které oba ovládají ovladačem - gesty. Výborný černočerný humor, legrační animace a natolik živé spojení animací se dvěma členy skupiny, že jsem měl pocit jako by jich tam bylo všech daleko víc. Animace se tu totiž skutečně staly téměř živou součástí vystoupení. Takhle zábavnou show si myslím že jsem snad v historii Colours ještě neviděl.

 

IBRAHIM MAALOUF

clanok_foto_338.jpgPokud si na Colours 2012 vzpomenu, napadne mne pokaždé tento vrchol - ano, nakonec bych asi tohoto pána vybral jako to nejlepší z ročníku 2012. Skutečně geniální libanonský jazzový trumpetista. Jeho vystoupení bralo dech - po všech stránkách. Jedinou nevýhodou snad byla jen hodina, ve kterou se jeho vystoupení konalo - začínali jsme v 00:45 a pokračovali do 01:45. Předně, koncert nebyl zdaleka jen o výborné trubce ale o celé skupině. Každý člen měl svůj prostor a zároveň všichni fungovali dokonale jako celek. Kompaktní a skvěle sehraný. A Ibrahim byl sympaťák, který uměl každou skladbu uvést - včetně dlouhého a emotivního úvodu jeho obrovsky gradující věci Beirut. O válce, o velkých emocích a o zužované zemi, ze které pochází. Výborný jazzový zážitek, který asi léta nic nepřekoná.

 

STAFF BENDA BILILI

svozi0088.jpgVozíčkáři z Konga, kteří nás nakopli silou neskutečnou. Byl jsem přímo pod nimi když jsem byl svědkem toho, jak kluk o berlích tančil jako kdyby neměl nejmenší postižení. Tohle roztančilo snad každého, kdo má trochu smysl pro hudbu. Plné podium lidí na vozíčkách, zpěvák o berlích, divoká energie a úžasná kvílející kytara - čarující nějaký pradávný zvuk blues. Nádherná hudba, nádherné vystoupení. Bylo v tom cítit všechno to, co ti lidé chtějí dát světu - radost a euforii - už jen z toho okamžiku, že tu spolu můžeme být.

 

THE CREOLE CHOIR OF CUBA

show.php-fid-153044-sh-sb.jpgA nakonec lahůdka, která příjemně překvapila. Netradiční sbor z Kuby, který se postupně rozjel do nečekaných výšin. Skupina věděla, že je poslední v Gongu a že už po ní nikdo na vystoupení nečeká a tak přetáhla o dobrých 20 minut. Překrásných !!! Nádherný Kubánský folklor, dokonale sehraný sbor - který by jinak utáhl Gong i bez aparatury (což by mohlo být o to zajímavější). Došlo na kontakty s diváky - jednak zpěvák (měli více solistů) si vyšel mezi lidi a podával si s nimi ruce, pak nádherně rozezpívali celou halu a nakonec vytáhli s hlediště holčičku, aby zpívala s nimi. Doufám, že tento sympatický sbor nepřijel naposledy (slíbli, že ne). Byla to nejpříjemnější tečka za letošními Colours, jakou jsme mohli mít.

Nakonec si dovolím výtažek o tomto souboru z world-music blogu Mlog.cz (který je mi jinak další z mnoha inspirací) :

To, že těchto deset hlasů dokáže posluchače dohnat k slzám jsem tušil. Když se mi ale jejich manažer před koncertem svěřil s obavou, jestli budou mít lidé, kde tancovat, bral jsem to jako vtip. Omyl. Nakonec nás tančilo opravdu snad všech 1500, co jsme se dostali do fantastického sálu Gongu v novém areálu Colours of Ostrava. Myslím, že málokdo si tehdy uvědomoval, že slyší pouze lidské hlasy a pár perkusí.

Použité fotky jsou v drtivé většině skutečně z Colours 2012, nefotil jsem já ale jiní. Vygooglovat se dnes dá vše, tímto všem kdo poznají nějakou svou fotku, děkuji.

Nakonec vyberu několik ukázek z tvorby zmíněných interpretů, aby jste nemuseli hledat a měli trochu představu, o čem to tento rok bylo (pro nás) :

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář